Historie výroby náramkových hodinek v Československu

U nás to ale bylo jinak. Tady se náramkové hodinky nevyráběly až do roku 1954, kdy vznikl model Spartak. Existovali tady dva velcí dodavatelé hodinářského zboží, ale to byly filiálky německých firem. Jedna z nich byla v Chomutově, Kienzle, a druhá nedaleko od Nového Města nad Metují, v Broumově, to byla firma Junghans. Ty vyráběly budíky a nástěnné hodiny, nikoliv náramkové hodinky. Až po druhé světové válce, kdy byl nedostatek spotřebního zboží, včetně náramkových hodinek, se stát rozhodl, že by bylo dobré začít vyrábět náramkové hodinky tady u nás. To byl impulz k tomu, aby tady v Novém Městě nad Metují vznikl první, už zmíněný model Spartak.

Mohl by se někdo ozvat, že stoprocentně viděl náramkové hodinky z první republiky a byl na nich český název, jako například Ludvík Hainz Praha, což byla známá hodinářská rodina, která funguje dodnes. Byly to ale jen zahraniční výrobky, na které si prodejci nechali natisknout na číselník svoje jméno.

S Primkami to bylo zajímavější v tom, že to vypadalo, že stát potřebuje vyrábět hodinářské zboží pro občany, ale druhý, skrytý motiv pro výrobu byl vojenský. Podnik, který zvládne vyrobit hodinky, jistě dokáže vyrábět i technologii pro vojsko.

Primkám ale předcházely hodinky ADAST

V padesátých letech v Adastu, v Adamovských strojírnách v Adamově nedaleko Brna, byla po druhé světové válce převedena výroba časových zapalovačů do dělostřelecké munice a leteckých pum z jednoho podniku z Nového Boru z tehdejších Sudet. Tím v Adamově získali stroje a technologie, které jsou vhodné pro jemně mechanickou a přesnou výrobu, a hledali náplň výroby. Kolem konstruktéra Ladislava Sobotky vznikl kolektiv asi patnácti lidí, kteří ve svém volném čase začali připravovat náramkové hodinky. Protože s tím neměli žádné zkušenosti, okopírovali jeden švýcarský strojek jednodušší konstrukce od firmy Baumgartner. Nepoužíval se u nich kotvový krok, ale krok kolíčkový. Ten nezaručuje tak přesný chod, ale je snazší na výrobu. Používá se standardně třeba v budících.

Na strojích, které měli, byli schopni ve svém volném čase připravit vzorky náramkových hodinek ADAST. Oslovili prodejní síť Klenoty, zda by měla zájem tyto hodinky prodávat. Klenoty naštěstí pro Nové Město nad Metují odmítly produkt s tím, že nesplňuje technické parametry na spolehlivý časoměr. Nakonec to skončilo tak, že bylo vyrobeno jen několik desítek kusů a celý tým lidí byl rozpuštěn a pověřen jinými úkoly. Část zařízení z Adamova přešla do Nového Města. Hodinky jsou zajímavé tím, že prakticky vznikly na koleni ve firmě, která nikdy hodinky nedělala. Jejich chod je ale poměrně hlasitý, což je způsobeno již řečeným kolíčkových krokem. Frekvence jejich setrvačky je pouze 12 000 kyvů za hodinu, kdežto kmitočet náramkových hodinek začíná na 18 000.

Spartak

Byl tady státní úkol vyrobit náramkové hodinky tak, aby se nasytily požadavky trhu. V Novém Městě nad Metují vznikl tým lidí, který zčásti přešel z Chronotechny Meziměstí pod vedením Adolfa Martínka. V týmu byli jak konstruktéři, technologové, tak i nástrojaři a dostali k užívání budovu bývalého okresního výboru, která byla po druhé světové válce prázdná. Vznikaly tam nejen první provozy, ale dokonce tam někteří zaměstnanci bydleli. Většina zařízení pocházela ze zabavených německých zbrojovek, které působily nedaleko. První hodinky, které tehdy vznikly, se ještě jmenovaly Spartak. První prototypy, asi 12 kusů, vznikly v roce 1954, byla kvůli nim svolána státní komise, která rozhodovala o tom, zda splňují kladené parametry. Výsledek byl pozitivní, takže od roku 1954 probíhala příprava sériové výroby, aby se od roku 1957 začaly sériově vyrábět. Ty už nenesly název Spartak, ale jmenovaly se PRIM.

Ještě k tomu názvu Spartak, úplně původně se měly jmenovat KOTVA. Tehdy ale přišel ředitel závodu s tím, že KOTVA zní málo angažovaně, že by to chtělo něco údernějšího. Něco, co by lépe zapadalo do politické atmosféry té doby. Spartak byl vnímán jako “první dělník, proletář”, který bojoval proti otrokářům a byl nositelem všeho pokrokového. V roce 1956 si nadřízený závod ve Šternberku nechal zapsat ochrannou známku PRIM, nejprve na budíky a hodiny, a potom usoudili, že by z obchodního hlediska všechny výrobky, které se vyrábějí v Chronotechně, nesly jméno PRIM. Dodnes se vedou spory o autorství loga PRIM. Dá se předpokládat, že to bylo na základě soutěže mezi pracovníky, ale musel u toho být i nějaký grafik, který vymyslel ten slavný bochánkový tvar.

První modely, které odsud vzešly, a je nutné poznamenat, že bylo vyrobeno více než třináct milionů Primek, byly inspirované sovětskými hodinkami Poběda a francouzskými hodinkami LIP. Proběhlo to tak, že v zahraničí nakoupili vzorky a nechali se jimi inspirovat, aby se to celé urychlilo. Hlavní inspirací byly určitě francouzské hodinky LIP a strojek R 25. V první fázi výroby PRIM najdete řadu modelů, které vycházejí z designu vzorků francouzských a ruských hodinek, které tady byly k dispozici.

Je zvláštní, že nejsou známa jména designérů, kteří navrhovali podobu jednotlivých hodinek. V Eltonu nebyla pracovní pozice designér, tam byl pan Žid a vzorky zahraničních katalogů, které mu sloužily jako vzor, jak by hodinky mohly vypadat. Někdy byla interpretace takřka doslovná, jindy byly pro nové hodinky použity jen některé designové prvky. Byly ale určitě i Primky, které našly svoji vlastní, svébytnou designovou řeč, jako je Diplomat, Pavouk a další. Primky ale nikdy nebyly nositelem trendů v hodinářském světě. Byly to hodinky určené pro běžného spotřebitele a nabízely na svoji dobu nadstandardní poměr kvality a ceny.

Číslování Primek šlo jednoduše od jedničky nahoru až do čísel jako pět set, šest set a dále. Na začátku se měnil sortiment pouzder jen podle různých variací číselníků a ruček s tím, že se vždy jen pochromovávalo mosazné pouzdro.

Na přelomu 50. a 60 let vznikly v malém množství i zlaté hodinky PRIM. Ale pokud narazíte v 1. polovině 60. let na zlaté hodinky, zlacená pouzdra, jsou to jen zahraniční pouzdra. Teprve od roku 1965, kdy se koupila zlaticí linka ze Švýcarska, tak se v sortimentu začaly objevovat i zlacená pouzdra a v té době se začal rozšiřovat i tvarový sortiment.

Primky jsou ale celosvětově unikátní tím, že mají vlastní strojek. Zemí, kde se vyrábějí hodinky, je omezený počet. V roce 1954, kdy byly první Spartaky, bylo Československo osmá země světa, která byla schopna vyrobit náramkové hodinky. Je ale pravda, že nám v té době dýchali na záda Indové a Číňani. I oni šli podobnou cestou. Koupili si někde švýcarské hodinky a snažili se je co nejlépe okopírovat. Je ale pravda, že se strojek vyvinutý tady v Eltonu nijak nevymyká nějakými funkcemi, ale je to “novoměstská” konstrukce s řadou prvků a řešení, které jsou vymyšleny tady. Původní strojek Spartaku se ukázal jako chytrý v tom, že z něj šly dělat různé varianty bez toho, aby se musela přenastavovat celá výroba. Jen s malými úpravami šly vyrábět varianty s malou vteřinkou, centrální vteřinkou, bez data, s datem, a kdyby se chtělo, tak i s nárazuvzdorným uložením. To je něco, co je shodné i se současnou produkcí Eltonu. Elton je schopen na jednom základě nabídnout varianty s automatickým nátahem i bez něj, s centrálkou, mimostředkou, s datem i bez něj. Samozřejmě teď je v Eltonu vše mnohem víc zdobnější, vkusné. Je to ale něco, co je až od roku 2010, kdy se obnovila výroba.

Strojek prodělal zajímavý vývoj. Na začátku bylo vše krásně obrobené, se zrcadlově lesklými plochami, broušené ornamenty, vyražené nápisy a podobně. Nejkrásnější jsou možná hodinky ze šedesátých let, designem i kvalitou provedení jsou bezkonkurenční. Postupně, jak přišla normalizace, tak to začalo lundračit a v 80. letech byla úroveň Primek nedobrá. Hodinky fungovaly relativně dobře, ale když už jste hodinky otevřeli, dívali jste se na anonymní průmyslový výrobek, který na sobě neměl žádnou parádu. Potom přišla móda průsvitných dýnek, toho se Elton dobře chopil a strojky zase krásné jsou.

Pokud se někdo rozhodne Primky sbírat, tak by se měl orientovat na hodinky od konce padesátých do první poloviny sedmdesátých let.

Pohle pana Hovorky jsou nejpovedenější Primky všech dob Diplomaty ze zlaté éry Primu, a to hlavně proto, že jejich design je nadčasový a takový, že je nemusíte skrývat, naopak si rukáv můžete vyhrnout. Jsou to hezké, elegantní, funkční hodinky a i za dalších dvacet, třicet let ještě budou.