Standardně rozlišujeme dva typy strojků, to jsou buď hodinky mechanické, nebo elektrické, zažité pod označením QUARZ. Jsou to hodinky poháněné baterkou. Quarz je součást strojku, podle které je ten konkrétní typ pojmenován. Ne všechny hodinky na baterky jsou ale quarzové. Když se bavíme o zdroji energie, existuje zase mnoho typů. Kromě baterek, napájecího článku to může třeba být solární pohon a další.
Samotnou kapitolou jsou i dnes rozšířené smartwatch, které už jsou spíše na podobné bázi, jako je chytrý telefon.
Dnes se ale budeme více věnovat mechanickým hodinkám, to je to, co hodináře opravdu zajímá a baví. Tady se dají strojky obecně rozdělit na ty s ručním a s automatickým nátahem. Ale nepředbíhejme.
Dnešní hodinky se dají také rozčlenit podle toho, co jsou výrobci schopni vyrobit a s jakými dodavateli spolupracují. Je to velké téma a zároveň něco, co zákazníci vyžadují, manufakturní strojky. Jsou to strojky, které si ta konkrétní firma sama vyrobí i s vlastními inovacemi. To je samo o sobě náročné, a když se to nějaké firmě povede, většinou na tom kalibru nějakým způsobem staví a rozvíjí ho.
Když se ještě jednou vrátíme k baterkovým hodinkám, dalo by se obecně říct, že většina má strojky od několika výrobců, kteří se na tyto strojky zaměřují. Není jich tolik jako těch mechanických. Ty nejrozšířenější fungují na principu, kdy baterie a elektrická část má za úkol řídit přesnost a potom je tam i nějaká mechanická část, protože i tyto hodinky potřebují kolečka a soukolí, aby se ručky mohly otáčet. To je takový základ, jestli je doplněn už o zmíněný solární pohon, nebo o něco jako je Spring Drive u SEIKO, je to jen nadstavba výrobce.
U mechaniky je to široké téma a půjdeme trochu pod povrch. Princip pohonu mechanických hodinek je vlastně pro všechny stejný, energie, která ho pohání, je skrytá v perovníku, kde je pero, pružinka, která má tendenci se rozpínat a tím perovníkem otáčí. Ten poté otáčí soukolím, které převádí energii ke krokovému mechanismu, tedy kotvě a krokovému kolu. Odtud se bere tikání hodinek. Zde se energie dávkuje pro oscilátor, pro setrvačku, což je to, co nám zajišťuje přesný chod. Kmity setrvačky upravují přesnost kývání krokového mechanismu a čím přesnější, čím lépe vyladěný, z lepšího materiálu nebo čím lepší je uložení setrvačky a všech komponentů, tím jsou hodinky schopny jít více přesně. Nesmíme také zapomenout na protažení do ručkového soukolí, abychom čas vůbec mohli číst.
Tohle je základní princip, jak to funguje, dále se na to přidávají další věci, podle kterých můžeme dělit mechanické strojky dále. Modul automatického nátahu, u kterého nemusíme pero v perovníku natahovat ručně, ale pohybem ruky, kdy rotor přes odlučovač nátahu je schopný pero natahovat za nás. Potom už je to opravdu jen o přidání dalších modulů komplikací, jako je datumovník nebo kalendář a další.
Velké téma je u mechanických hodinek samozřejmě nejenom pro výrobce, ale i pro servis spolehlivost a přesnost. U opravdu kvalitních strojků se bavíme o přesnosti chodu, toleranci v jednotkách drobných vteřin za den.
Časová osa |
01:56 |
- Základní rozdělení strojků |
|
05:15 |
- Fenomén vteřinovka |
|
08:00 |
- Manufakturní strojky |
|
10:52 |
- Mechanické strojky |
|